Temnou moc duše musíme většinou přečkat zcela sami, tak jako Ježíš, když v zahradě getsemanské šel vstříc svému utrpení, zcela bez podpory svých tovaryšů, sám a bez ochrany vydán všanc hrůznému světu. Tato událost by nám měla připomenout také naše vlastní traumata, jež jsme většinou prožili v minulých životech. Kontakt s touto temnou stranou stvoření je aspektem energie archanděla Camaela, energie, která nás však současně posiluje k jejímu překonání, obrací nás ke Světlu a pravdě, vede nás k hlubokým poznatkům, skrze které přesáhneme pozemskou úroveň.
Právě prožitím našich traumatických zkušeností jsme duševně a duchovně vyzráli. Mohli jsme v tom najít náš životní úkol a hnáni hlubokým přáním uniknout temnotě, jsme vyvinuli nadlidské schopnosti, které nám nyní pomáhají smířit Světlo a temnotu. Vždy, když se zdá, jako bychom stáli my a svět na pokraji propasti, objeví se zvláštní duše, plné Světla, duše zrozené z prosazující se nadměrné převahy temnoty. Protože ve vesmíru musí být vše v rovnováze, nemůže být temnota mocnější než Světlo. Okamžitě jsou vysílány do světa impulsy, které se postarají o vyrovnání.
Archanděl Camael poroučí tak zvaným andělským legiím ničení. Válka, katastrofy, rány osudu, nemoc, chaos a ničení jsou elementy, které opět obnovují rovnováhu, když jsme se z ní sami v sobě a v kolektivu vychýlili. Tak je možno také vysvětlit, že každá vyspělá pozemská kultura se od určitého bodu zase začala chýlit ke svému úpadku.
Karma, zákon vyrovnání, existuje z nutnosti nebeské a pozemské rovnováhy. Temno se pouze částečně posouvá před zdroj Světla jako při zatmění slunce. Tak může být duchovní a pozemská moc zneužívána pouze časově omezeně, protože temné energie jsou přitahovány do temnoty a světlé energie vystupují do Světla. Zákon vyrovnání je vždy účinný.
Považujme tedy naše zdejší bytí a to, co se nám děje, za akt spravedlnosti, tak aby bylo z naší svobodné vůle zajištěno vyrovnání mezi silami, a neváhejme již uvolnit okovy, jež nás váží k bezmocnosti překonáním nižších pudů. Archanděl Camael je ten, který před námi drží zrcadlo, v němž vidíme svého vlastního démona; ten aspekt v nás, který je také pachatelem a v jehož protikladném doplňku se stáváme obětí. Pozorujeme karmické zápletky a staré rány, naše vlastní dychtěni po moci a dále vidíme ty části, které nám chybí k tomu, abychom se dostali do stavu rovnováhy.

Patří k němu pojmy: temnota před Světlem, vnitřní pád, osud, duchovní moc, dualita, temná stránka duše, smířit protiklady, splnit životní úkol a jednat, nechat věcem volný průběh a akceptovat je, rozvíjet životní odvahu, setkat se se stínem a vypořádat se s nerozpuštěnými strachy

Zdroj: Velké karty archandělů, Ulrike Hinrichs