ZBOŽÍ V AKCI
KONTAKTY
ANKETA
Vnímání a usměrňování lidského energetického pole
Mnoho lidí lidské energetické pole umí vnímat. Naučit se to může každý. Ve skutečnosti to už děláme – možní podvědomě, možná tomu nevěnujeme pozornost nebo to nazýváme nějak jinak. Určitě jste už zažili některou z těchto situací: vidíte někoho poprvé v životě, máte ho okamžitě rádi a víte, že spolu budete dobře vycházet. Cítíte, že na vás někdo upřeně někdo hledí, ačkoliv se vůbec nedíváte tím směrem. Máte neurčitý pocit, že se něco dobrého či špatného stane a potom k tomu opravdu dojde. Co se dělo? Vnímali jste lidské energetické pole pomocí vyššího smyslového vnímání-takto nazývám způsob vnímání pomocí smyslů v rozsahu větším, než je běžné. Někdy se tomu také říká šestý smysl nebo jasnovidectví. Tímto způsobem můžeme vidět věci, které ostatní nevidí, slyšet zvuky, které ostatní neslyší, a také ty věci ochutnávat a dotýkat se jich. pokračování zde
Napojení se na vnitřní léčivé energie
Čerpat ze svého vnitřního zdroje je schopen naučit se každý z nás.vyžaduje to ovšem nácvik uvolňování tvůrčí energie. Jedná se vlastně o odstraňování vnitřních překážek – bloků. Když se je podaří uvolnit, vytryskne z hloubky gejzír tvořivosti. pokračování zde
Některé životní prožitky jsou plné bolesti. Již od dětství automaticky reagujeme tak, že se jim pokoušíme vyhnout. Od fyzické bolesti se oddělíme tím, že napneme svaly a potlačíme pocity. Emoce zatlačené do podvědomí (někdy také pouze těsně pod hranici vědomí) se tam snažíme držet. Aby se to dařilo, odvádíme pozornost jinam a věnujeme se všem možným rozptýlením. pokračování zde
Ztuhlé psychické časové konglomeráty
Potlačování bolesti začíná již v raném dětství, někdy dokonce před narozením nebo už v děloze. Pokaždé, když jsme v určité pro nás bolestivé situaci proudění energie zastavili, znehybnili jsme ji, zůstala „zamrzlá“ v energii a čase. Ve svém aurickém poli jsme vytvořili blok. Jelikož aurické pole je tvořeno energetickým vědomím, blok je ztuhlé nebo zmražené energetické vědomí. Část naší duše spojená se vzniklou situací v okamžiku, kdy jsme bolest zastavili, zamrzla také a zůstane tak až do chvíle, kdy ji umožníme roztát. Nedozrává s námi. Jestliže nám byl tenkrát jeden rok, tato část naší duše zůstane stále na této úrovni. Když ji vyvoláme k životu, bude podle toho jednat. Dokud ji nevyléčíme tím, že do bloku pošleme dostatečné množství energie, aby roztál, a tím mohl být spuštěn proces dospívání, nemůže dozrát. pokračování zde
Bolest, která má původ v minulých životech
Ke zkoumání „minulých životů“ a získávání informací o nich se používá většinou metoda regrese v hypnóze. Výzkumy ukazují, že původ převážné části chronických psychologických bolestí lze vystopovat v minulých životech. Robert Woolger při praktikování své terapeutické metody regrese do minulých životů zjistil, že když se klientovi podařilo bolest z prožitku v minulém životě uvolnit, byl schopen uvolnit a pročistit podobné zkušenosti i v tomto životě. pokračování zde
Původ bolesti - prvotní zranění
Z mého pohledu se jeví původ bolesti hlubší, než pouhé zablokování energie při osobní bolesti nebo při fenoménu tzv.minulých životů. Bolest pochází z přesvědčení, že každý z nás je izolovaný. Oddělený od kohokoliv dalšího a oddělený od Boha. pokračování zde
Vytváření masky k zakrytí prvotní bolesti
Po narození jsme skrze své jádro s nekonečnou spirituální moudrostí a sílou stále ještě ve spojení. Díky tomu pociťujeme úžas nad zázrakem života a cítíme se v bezpečí. Jak dospíváme, spojení postupně mizí a je nahrazeno rodičovskými hlasy, které se nás snaží ochránit. Mluví k nám o tom, co je správné a co není správné, co dobré a co špatné, jak se rozhodovat a jak konat nebo reagovat na danou situaci. Spojení s jádrem se vytratilo.naše duše se zoufale pokouší nahradit původní přirozenou moudrost fungujícím egem. Vnitřním rodičovským hlasům se bohužel podaří pouze jedno – vytvořit masku. pokračování zde
Myslím, že každý z nás už někdy pocítil při nějakém svém negativním činu radost. S radostí přijímáme pozitivní i negativní energetický pohyb. Při každém z nich dochází k uvolnění energie stěsnané uvnitř. I když ve chvíli, kdy se energie dává do pohybu, pociťujeme bolest, vždy následuje radost, jelikož uvolnění bolesti znamená také uvolnění kreativní síly. Tvořivou sílu nelze prožívat jinak, než jako radost. pokračování zde
Během procesu dozrávání není přirozeně od jádra oddělená celá duše. Lásku a čistotu nosíme v sobě, aniž bychom o ni museli zápasit. Část naší duše, plná moudrosti, lásky a odvahy, je přímo spojená s naší vnitřní Božskou podstatou. Napomáhá všemu dobrému, co v životě vytvoříme. Je to ta naše část, která nezapomněla, kdo jsme. pokračování zde
Hlavní rozdíl mezi vyšším Já, nižším Já a maskou naleznete jednak v záměru (je uložen pod nimi), na kterém je každé z nich vybudováno, a jednak v kvalitě energie – jak se jeví ve všech interakcích – vycházející z těchto záměrů. pokračování zde
Bránění se prvotnímu zranění nebo jeho popírání vytváří víc bolesti
Čím více činů vyrůstajících z jádra naší bytosti je pokřiveno maskou, tím více se musíme před sebou ospravedlňovat tím, že obviňujeme někoho jiného. Čím mocněji popíráme existenci nižšího Já, tím bezmocnějšími se stáváme. pokračování zde
Odmítáním prvotního zranění prostřednictvím navyklých obranných vzorců si vytváříme daleko víc bolesti a onemocnění v těle i v životě, než by nám ono samé přineslo. pokračování zde
Cesta nazpátek k prvotnímu zranění
Jediný způsob, jak se rozpomenout, kdo vlastně jsme, vytvářet svůj život podle sebe, být zdravý a cítit se v bezpečí, je navrátit se k plnému spojení se svým jádrem. Existuje pouze jedna cesta, jak toho dosáhnout – nalézt a sledovat jakou podobu mají naše závěry a rozpouštět zamrzlé psychické časové konglomeráty, které jsou k nim přidružené tak, abychom se dostali až k prameni všech těchto podob závěrů – k prvotnímu zranění. Musíme tuto ránu odkrýt. Znamená to prozkoumat svůj obranný systém a vyčistit negativní pocity i všechny vrstvy bolesti okolo rány, ze které vše pochází. Jakmile se k ní dostaneme, náš život se změní. Tento proces léčení sebe a svých životů nazýváme procesem transformace. pokračování zde
V každém dnu svého žití vyjadřujeme do určité míry své jádro. Stupeň vyjádření je přímo úměrný tomu, jak pevně jsme s ním spojeni a jak dovolíme esenci, aby proudila. Oblasti našeho života plynoucí hladce, bez obtíží, ve kterých se cítíme plně uspokojeni, ukazují, kde k tomuto přímému spojení dochází. Velká lidská díla i velké lidské životy, jsou vytvářeny právě energiemi, které přicházejí přímo z jádra a proudí volně bez omezování. Nejinak je tomu se zdravím. pokračování zde
Spirituální smysl prvotního zranění
Mohli bychom si položit otázku: co je příčinou či smyslem prvotního zranění? Prvotní zranění vzniká, když slábne spojení mezi novorozeným dítětem a hlubší spirituální moudrostí jádra. Proč, z hlediska evoluce lidského druhu, k němu dochází? pokračování zde
Následování vlastní touhy vede k životnímu úkolu
Touha pochopit a vyjádřit sebe sama je ukryta v každém z nás. Ona je vnitřním světlem, které nás vede na evoluční cestě. Znamená to, že opětovné spojení s jádrem Bytí představuje náš osobní životní úkol, pro který jsme se nerodili. pokračování zde
Každý z nás je léčitelem i zraněným
Každý z nás je zároveň léčitelem i tím, kdo je zraněn a léčení potřebuje. Zdráháme se zůstat bez obrany, bez závoje a ukázat, co skrýváme uvnitř-a´t už je to pozitivní nebo negativní. Ostýcháme se dát najevo bolest, s hanbou ukrýváme rány, které v sobě nosíme. pokračování zde
Uzdravit sebe sama můžete jedině vy sami. Máte k tomu všechny schopnosti. Proces léčení onemocnění síly přináší, ne ubírá. Je to osobní cesta, rituál projití stezky – jedna z nejúčinnějších učebních pomůcek, jaké jsou k dispozici. pokračování zde